Ticino (Cantone Ticino)
Ticino, plným názvem Republika a kanton Ticino, je nejjižnější švýcarský kanton. Úředním jazykem na území kantonu je italština. Výjimkou je pouze walserská obec Bosco/Gurin, kde je úředním jazykem také němčina.
Kanton svým územím zcela obklopuje italskou enklávu Campione d'Italia. Společně s italsky mluvícími oblastmi kantonu Graubünden vytváří tzv. (italsky mluvící Švýcarsko). Dialekty lombardštiny (Ticinese) jsou zde, zejména v údolích, stále rozšířené, nemají už však oficiální status. Hlavním městem kantonu je Bellinzona, největším však Lugano.
Kanton je pojmenován podle řeky Ticino, v němčině a francouzštině je znám pod názvem (s rozdílnou výslovností).
Ticino tvoří největší část italsky mluvícího Švýcarska. Spolu se čtyřmi jižními údolími Graubündenu – Bergell (Val Bregaglia), Calancatal (Val Calanca), Misox (Val Mesolcina) a Puschlav (Val Poschiavo) tvoří tzv. ( (italské Švýcarsko). Leží na jižní straně Alp a je z velké části obklopeno Itálií; na severu a severovýchodě sousedí se švýcarskými kantony Graubünden, Valais a Uri. Campione d'Italia tvoří italskou enklávu. Rozkládá se na ploše 2812 km², což je 7 % celkové rozlohy Švýcarska. Přibližně čtvrtina území je považována za neproduktivní a třetina je zalesněná. Důležité vlivy tvoří dvě velká jezera, Lago Maggiore (či Verbano) a Lago di Lugano (či Ceresio).
Průsmyk Monte Ceneri dělí území kantonu na dvě části. Severní, mnohem hornatější část, zvanou Sopraceneri, tvoří dvě velká švýcarská údolí kolem jezera Lago Maggiore: Ticinské údolí a údolí Maggia. Jižní část, zvaná Sottoceneri, se rozkládá okolo Luganského jezera.
Nejvyšším bodem je Rheinwaldhorn (italsky Adula) ve výšce 3402 m n. m., nejnižším bodem je hladina jezera Lago Maggiore ve výšce 193 m n. m., která je zároveň nejnižším bodem Švýcarska.
Nejdelší řekou kantonu je Ticino. Odvodňuje většinu kantonu, jímž protéká ze severozápadu přes údolí Bedretto a Leventinu, a vlévá se do Lago Maggiore blízko Locarna. Její hlavní přítoky jsou řeky Brenno v údolí Blenio, a Moesa v údolí Mesolcina, které náleží ke kantonu Graubünden. Krajina kantonu je tvarována řekou, která se ve své střední části formuje do širokého údolí, běžně známého jako Riviera.
Západní část kantonu je však odvodňována řekou Maggia. Údolí Verzasca se rozkládá mezi řekami Ticinem a Maggiou. Malá část kantonu je odvodňována přímo do Luganského jezera. Většina kantonu patří k Alpám, malá část však patří k Pádské nížině, která se rozkládá převážně v severní Itálii.
Kanton svým územím zcela obklopuje italskou enklávu Campione d'Italia. Společně s italsky mluvícími oblastmi kantonu Graubünden vytváří tzv. (italsky mluvící Švýcarsko). Dialekty lombardštiny (Ticinese) jsou zde, zejména v údolích, stále rozšířené, nemají už však oficiální status. Hlavním městem kantonu je Bellinzona, největším však Lugano.
Kanton je pojmenován podle řeky Ticino, v němčině a francouzštině je znám pod názvem (s rozdílnou výslovností).
Ticino tvoří největší část italsky mluvícího Švýcarska. Spolu se čtyřmi jižními údolími Graubündenu – Bergell (Val Bregaglia), Calancatal (Val Calanca), Misox (Val Mesolcina) a Puschlav (Val Poschiavo) tvoří tzv. ( (italské Švýcarsko). Leží na jižní straně Alp a je z velké části obklopeno Itálií; na severu a severovýchodě sousedí se švýcarskými kantony Graubünden, Valais a Uri. Campione d'Italia tvoří italskou enklávu. Rozkládá se na ploše 2812 km², což je 7 % celkové rozlohy Švýcarska. Přibližně čtvrtina území je považována za neproduktivní a třetina je zalesněná. Důležité vlivy tvoří dvě velká jezera, Lago Maggiore (či Verbano) a Lago di Lugano (či Ceresio).
Průsmyk Monte Ceneri dělí území kantonu na dvě části. Severní, mnohem hornatější část, zvanou Sopraceneri, tvoří dvě velká švýcarská údolí kolem jezera Lago Maggiore: Ticinské údolí a údolí Maggia. Jižní část, zvaná Sottoceneri, se rozkládá okolo Luganského jezera.
Nejvyšším bodem je Rheinwaldhorn (italsky Adula) ve výšce 3402 m n. m., nejnižším bodem je hladina jezera Lago Maggiore ve výšce 193 m n. m., která je zároveň nejnižším bodem Švýcarska.
Nejdelší řekou kantonu je Ticino. Odvodňuje většinu kantonu, jímž protéká ze severozápadu přes údolí Bedretto a Leventinu, a vlévá se do Lago Maggiore blízko Locarna. Její hlavní přítoky jsou řeky Brenno v údolí Blenio, a Moesa v údolí Mesolcina, které náleží ke kantonu Graubünden. Krajina kantonu je tvarována řekou, která se ve své střední části formuje do širokého údolí, běžně známého jako Riviera.
Západní část kantonu je však odvodňována řekou Maggia. Údolí Verzasca se rozkládá mezi řekami Ticinem a Maggiou. Malá část kantonu je odvodňována přímo do Luganského jezera. Většina kantonu patří k Alpám, malá část však patří k Pádské nížině, která se rozkládá převážně v severní Itálii.
Mapa - Ticino (Cantone Ticino)
Mapa
Státní území - Švýcarsko
Švýcarská vlajka |
V názvu státu sice přetrvávají historické výrazy konfederace či spříseženství, ale z hlediska fungování politického systému jde o federaci skládající se ze 26 kantonů, z nichž šest byly původně polokantony. Švýcarsko má obyvatel, z toho je přibližně 25 % cizinců. Vláda a parlament sídlí ve městě Bern, hlavní město Švýcarské konfederace však není oficiálně určeno. Nejvýznamnějšími městskými centry jsou Curych, Ženeva a Basilej.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
CHF | Švýcarský frank (Swiss franc) | Fr | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
FR | Francouzština (French language) |
IT | Italština (Italian language) |
DE | Němčina (German language) |
RM | Rétorománština (Romansh language) |